Zůstaňme ještě chvíli u vyznání ́Slovo se  stalo tělem ́ [J 1:14]. Je to ústřední sdělení celého  Prologu. Zabývali jsme se výrazem Logos, tj Slovo,  Smysl, Syn, Bůh, pojmem egeneto, bylo učiněno [tj  Bohem]. Co si však počít se slovem tělo? 

Jsme dědici řeckého způsobu myšlení[sr stať 36]  a jsme jím ovlivnění. Nechci se pouštět do  podrobného výkladu. Řeknu jen stručně, co je  podstatné k biblickému pojmu tělo. Antropologie [tj  nauka o člověku] v řeckém filosofickém myšlení je  dualistická. Podle ní se člověk skládá ze dvou částí:  duše psyché, která má božskou podstatu, tělo sóma,  do něhož duše sestupuje [tělo je jejím vyhnanstvím].  Křesťanské učení pojmy duše a tělo používá, ale  v jiném, přizpůsobeném smyslu. Ale v obecných  představách často řecký dualizmus přetrvává – tělo  jako část živé bytosti odlišné od duše. 

Ale pojďme k hebrejským pojmům. Hebrejské  myšlení pojmy tělo, duše, člověk nerozlišuje.  Znamenají prakticky totéž. 

H báśár tělo, tělesnost tj živé / oživené tělo,  označuje celého člověka : ́vyleji svého Ducha na  veškeré tělo [kól báśár tj na všechny lidi], a vaši  synové a vaše dcery budou prorokovat… ́ [Jl 3:1 cit  v Sk 2:17]. Řečtina překládá báśár výrazem sarx tělo,  lidská bytost, člověk, tělesnost tj přirozená stránka  člověka…: ́každé tělo [pasa sarx tj všichni, každý  člověk] uvidí Boží spásu ́ [L 3:6 cit z Iz 40:6]. ́nikoho  neposuzujeme podle těla [kata sarka tj podle lidských  měřítek]… ́ [2K 5:16]. 

Řecký výraz sóma maso, tělo, mrtvé tělo,  mrtvola, má přibližný hebrejský ekvivalent ge  wijjáh  mrtvé tělo, mrtvola, zdechlina. Jan užívá výraz sóma  důsledně jen tehdy, když mluví o Ježíšově mrtvém  těle: ́Josef z Arimatie požádal Piláta… aby směl  Ježíšovo [tj mrtvé] tělo [to sóma tú Iésú] sejmout  z kříže ́ [J 19:38]. Slovo sarx užívá Jan ve smyslu  [celý] člověk. 

H nefeš duše, mysl, vůle, život, životní síla, někdo,  označuje celého člověka: ́A [je] učiněn člověk [há-  ’ádám] duší živou [nefeš chajjáh  ] ́, český překlad ́tak  se stal člověk živou bytostí ́ [Gn 2:7]. Řecký překlad  nefeš je psyché, ale křesťanská Písma výraz psyché  téměř výhradně užívají ve smyslu přirozený lidský  život, podobně jako mnohem méně frekventované  slovo bios, a na rozdíl od zóé, nestvořeného, věčného  [a nám darovaného] Božího života: ́Kdo miluje svůj  život [tén psychén], ztrácí jej; a kdo nenávidí svůj  život [tén psychén] v tomto světě, uchová jej k životu  [eis zóén] věčnému ́ [J 12:25]. 

Nyní můžeme říci, jaký je význam slovního  spojení: ́A Slovo se stalo tělem [logos sarx egeneto] ́,  tedy sdělení, či vyznání, ke kterému celý Prolog od  počátku směřuje a v němž se vyjadřuje naplnění  Božího záměru. Slovo tj Logos, Smysl, Syn, Bůh…,  který je původcem, počátkem, smyslem a cílem  celého stvoření, zvláště lidského života, se Božím  tvůrčím činem stalo [bylo/je učiněno] úplným,  celým, stvořeným člověkem. Na tomto místě je třeba  připojit ještě dvě poznámky. 

Především je třeba ještě upřesnit výraz stal se  [egeneto byl učiněn], o jehož významu jsme již  mluvili, a kterým se – jako božským pasivem –  vyjadřuje, že událost vtělení je tvůrčím Božím  činem. Za druhé je ještě třeba doplnit další význam k  výrazu Logos, abychom lépe vystihli bohatost jeho  obsahu v této ústřední větě Prologu. A nakonec se  pokusíme ještě dále proniknou do pochopení  události Vtělení. Kdo tedy je Ježíš Kristus – Slovo  učiněné tělem? 

O. Pavel – Reverend